Z turisty horolezcem: Poprvé na ledovci
Rozhodl jsem se pokořit alpské vrcholy. Skutečně zdolat. Ne jako turista. A tak jsem se s kámošem vydal na ledovcový kurz. Jdete se mnou?
V posledních pár letech na horách trávím víc a víc času. Kempovačky ve stanu, spaní pod širákem, ferraty v Alpách, přechody s krosnou, pár lehčích zimních vrcholů… A v průběhu posledního roku jsem k tomu přidal i pár skialpových výstupů. Ano, byly to mnohem těžší výstupy než v českých horách, ale pořád jsem si připadal jako turista. Jak to prolomit?! říkal jsem si.
Už na začátku loňské sezóny jsme poprvé využili služeb profesionálních horských vůdců a vydali se s kamarádem na 4denní skialpový kurz do rakouského Söldenu. Pokud se ve skialpinismu chcete rychle zlepšit, tohle je jedna z nejlepších možností, jak nabrat potřebné zkušenosti, zdolat vybraný vrchol nebo se nechat protáhnout skrytými kuloáry vámi vybraného střediska.
Nyní se mi kamarád Honza ozval podruhé. Tentokrát s nápadem ledovcového kurzu. Co takový kurz obnáší?
Našeho kamaráda @dannymensik si možná pamatujete z předešlého článku. Je to ten stejný kluk, co drží světový rekord v délce highliny, kterou přešel. Jak jsme zmiňovali, Danny si právě dodělává zkoušky horského vůdce a méně náročné výpravy už může vodit teď. My jsme tak byli jeho první výprava, kterou oficiálně vedl.
Jako výchozí stanici našich denních výprav Danny zvolil winterraum (pro vysvětlení pojmu klikněte na odkaz) Oberwalderhütte nacházející se v nadmořské výšce 2 973 m. n. m. Z parkoviště je to podle mapy za letního počasí 5,3 km a 4 hodiny chůze. Nám to však z horolezeckým vybavením, ve sněhu a věcmi na 4 dny trvalo podstatně déle a výšlap byl poměrně náročný.
Druhý den nám Danny vysvětlil základy pohybu na ledovci. Tohle není nijak náročná část. Ve zkratce jde o to, abyste se vyvarovali pádu do ledovcových trhlin, které se na ledovci v průběhu času vytváří. Často je však překrývá vrstva sněhu a nejdou vidět.
Abyste riziko pádu snížili na minimum, měli byste si naplánovat trasu pomocí speciálních zimních map pro danou oblast, kde jsou ta největší trhlinová pole částečně zakreslena.
Další nezbytnou součásti je navázání celé skupiny na lano. Pokud by se někdo ze skupiny do trhliny přece propadl, zbytek skupiny by měl nešťastníka rychle bez problémů vytáhnout ven.
Odpoledne nám pak Danny vysvětloval, jak zachránit kamaráda v případě, že skupina není takto početná a na ledovec se kamarádi vydají pouze ve dvou. To už je o poznání složitější, a to jak technicky, tak fyzicky. Když vám do díry spadne o 10–20 kg těžší kamarád, tak máte zkrátka co dělat!
Nejdříve pád kamaráda musíte zastavit využitím váhy vlastního těla. Ideálně tak, že zalehnete cepín do sněhu. Poté začne technicky náročná záchranná akce, kdy musíte do sněhu zahrabat sněžnou kotvu (například cepín zahrabaný do sněhu) a pomocí několika smyc, karabin a provazů vytvořit provizorní kladkostroj, který vám ulehčí kamaráda vytáhnout. To vše děláte za neustálého tahu lana, na němž visí váš kamarád. Toho až do vytvoření sněžné kotvy držíte pouze vahou vlastního těla.
Po vyčerpávající túře na vrchol Johannisberg (3453 m) a pozdějším nácviku ledovcové záchrany jsme se vyčerpaní a promrzlí vrátili na chatu – bez elektřiny i bez vody, kterou jsme denně získávali pouze roztápěním sněhu.
Třetí den jsme vstávali opět kolem 6:00 ráno a tentokrát jsme se vydali kousek za chatu k nejbližšímu trhlinovému poli. Zde nás Danny za odměnu učil základy pohybu na mačkách a postupně přecházel až k ledolezení.
Ledolezení je velká zábava. Určitě se hodí, pokud jste před tím byli aspoň párkrát na stěně a umíte základní lezecké pohyby, věříte trochu svým nohám a tak.
Nejdříve si do ledu vyvrtáte dvě díry ve tvaru V, kterými později protáhnete šňůru (prusík) a uděláte uzel. Na něj připnete karabinu, čímž založíte jistící bod.
Karabinou pak protáhnete lano a za pomoci kamaráda, který vás jistí, se slaňujete do díry, ze které se následně pokoušíte dostat zpět.
Po několika hodinách lezení různými cestami nám Danny zopakoval postup vyprošťovací záchrany. S přibývajícími mraky jsme se zanedlouho vydali zpět na chatu. Dalšího rána jsme se za vydatného sněžení vydali vyčerpaní, smradlaví, ale šťastní a plní nových zkušeností i zážitků zpět dolů k autu.
Pokud vás tento příběh zaujal, a my věříme, že ano, můžete napsat Dannymu na jeho instagramový profil a domluvit se na podobném kurzu taky. Mějte se pěkně, život je fajn!
Tipy na další články :
https://www.hudy.cz/co-je-to-ledovec-a-jak-na-nej
https://www.hanibal.cz/clanek/177/zaklady-pohybu-na-ledovci/
