fbpx
MENU

Příběh Gas & Oil: Od animace k motocyklové dílně

VlastnímarukamaGas&OilMatějSyselMotorkyPodnikáníRozhovor

Snad už jen umělecky rozčepýřené vlasy dnes prozrazují, čím se chtěl majitel dílny Gas and Oil Bespoke Motorcycles původně živit. Pak ale stačil jediný film, Divoch s Marlonem Brando, a Matěj Sysel bleskově zařadil zpátečku. Uchvácen kulturou Café racer zasvětil život motocyklům. Jak začal a kam míří příběh značky Gas and Oil i jejího zakladatele?

‚‚Bože! Hned jsem věděl, že potřebuju motocykl‘‘

Kalendář ukazoval rok 2014, když se otevřely dveře garáže. Kým ale Matěj byl, než se stal borcem s vyhlášenou dílnou? ‚‚Motocykly mě jako kluka moc nezajímaly. Měl jsem rád auta, hlavně ta stará, Jaguar Etype byl můj sen. Občas mi kamarád půjčil babetu nebo dědeček Simpsona. Studoval jsem scénografii na střední umělecko-průmyslové a snil jsem o tom, že bych rád pracoval s prostorem nebo vyřezával loutky. Nakonec jsem pokračoval na vejšku do Plzně na obor Animovaná a interaktivní tvorba. Svět animace, rozpohybovávání věcí, mě moc bavil. Ale během roční pauzy mezi střední a vejškou, kdy jsem nestudoval, mi kamarád ukázal film Divoch s Marlonem Brando v hlavní roli. Bože, hned jsem věděl, že potřebuju motocykl! Když jsem se seznámil s kulturou a historií Café racer, bylo jasno, že tenhle typ motocyklu je ten pravý. Bylo to perfektní skloubení krásných starých motorů a jedinečnosti, svobody, rychlosti. Motocykly pro mě teď znamenají úplně všechno. Nechci říkat, že motocyklem se spasíš, ale musím říct, že je to opravdu super. Já jsem se našel v práci s nimi, v tom, že mohu tvořit, budovat, vymýšlet a konstruovat. Ježdění na nich je pak taková krásná třešinka.‘‘

Café racer a první projekt

Ač to svádí, Café racer skutečně není žádný závod napříč kavárnami, nýbrž unikátní způsob, jakým se staví motocykly. Jeho počátky sahají do Anglie v polovině minulého století. Základním znakem těchto motorek je nízká hmotnost a osekaný podvozek, které padly za oběť touze po co nejvyšší rychlosti původně poměrně slabých motorek. Jednou z odnoží, kterou si oblíbil i Matěj, je styl Scrambler. Mladý milovník dvou kol k němu říká: ‚‚Scrambler je opačný styl. Ne, že by to byly motocykly, co soutěží v tom, kdo bude nejpomalejší, ale jednalo se o závody v terénu, kde bylo jedno, kudy pojedete, ale že do cíle dojedete. Oba styly se dál různě dělí a někdy mi přijde, že je to snad v každé zemi trochu jiné, někdy až nepřehledné.‘‘

Na styl Café racerů Gas & Oil volně navázal. Než k tomu však došlo, musel Matěj získat celou řadu znalostí i dovedností. Jak se naučil pracovat s motorkami? ‚‚Musel jsem se učit za pochodu a učím se stále. Je to nesmírně košatý obor, vlastně je to velká paleta oborů, které se protnou v motocyklu – obrábění kovů, servis jako takový, elektrika, čalounění, 3D tisk, používání CNC a další. Nemá to konec. Teda pokud nechceš, aby to mělo konec. To se mi na tom moc líbí. Učil jsem se od starých motorkářů, kamarádů, kteří uměli pracovat s kovem, někdy jsem se učil pokus-omyl. Musel jsem se taky naučit, jak budovat značku, jak se chovat k zákazníkům a jak ukázat českým jezdcům styl Café racer. Díky zapálenosti a nadšení, které ze mě asi vyzařovalo, se mnou nechali lidé kolem strhnout a dávali mi své motocykly k úpravě. Teď získávám zákazníky na dobrá doporučení od lidí, kteří na motorkách od nás jezdí.‘‘

Práce je pro něj splněným snem, o kterém dlouho netušil, že ho má

Matěj zavzpomínal také na své významné projekty: ‚‚Můj první projekt byl Yamaha SR500. Nádherný jednoválec z Japonska se vzduchem chlazeným motorem o 500 ccm a dlouhou historií. Vychází z modelu XT500, což byl motocykl, jenž v 79. roce vyhrál rallye Paříž – Dakar, pokud se nepletu. Hodně jsem si s ním pohrál a myslím, že by to vyšlo na samostatný článek. Nejzajímavější byl pak projekt Moto Guzzi Le Mans. Těch je málo. Pak stojí určitě za zmínku nové BMW R Ninet, protože jsme první v ČR, kdo pracuje na jeho opravdu velké proměně.‘‘

První projekt byl Yamaha SR500

Starý stroj má větší charisma

Proč Matějovi tolik učarovaly staré stroje, je nasnadě. Uchvátilo ho obrovské charisma plynoucí z jejich historie. Preciznější zpracování, stopy titěrné ruční práce, výroba se záměrem, aby motocykl vydržel fungovat věky, nikoliv jako pouhé spotřební zboží. Mechanik dodává: ‚‚Současné stroje jsou už extrémně dokonalé. Dokonale jezdí, zatáčí, brzdí, maximálně jezdci všechno ulehčují. To staříci ani náhodou! Potřebují specifický přístup a to je na nich krásné.‘‘ Než však vyjede z vrat upravený stroj, musí se toho hodně udělat. V první fázi se Matěj baví s majitelem motocyklu, aby se dozvěděl co nejvíc o zákazníkově představách i potřebách potažmo očekáváních jak v otázce výsledného vzhledu, tak jízdy na stroji. Následně se provádí diagnostika motocyklu, servisní plán, návrh vizuální i technologického řešení a sestavuje se rozpočet. Jakmile se vše s majitelem odsouhlasí, může se dát dílna do práce. Na motorkách po úpravě v Gas & Oil Motorcycles se dá tedy ve finále klidně i cestovat po světe, pokud si to zadavatel přeje. Sám Matěj najel letos na své upravené Moto Guzzi za jediný víkend 1 700 km.

Gas & Oil nejsou jen motorky, ale také značka oblečení. Na fotce kamarád Karky se svou Harley-Davidson, ta však nepochází z dílny Gas & Oil.

Co je Gas & Oil Motorcycles a Gas & Oil Apparel?

Pod značkou Gas & Oil už však nenajdete jen motocykly, nýbrž i oděvní brand. Jak svou firmu charakterizuje sám Matěj Sysel? ‚‚Jsme značka, která se snaží o posílení nové motocyklové kultury v české kotlině. Stavíme zakázkové motocykly na míru zákazníkovi se svým jedinečným rukopisem. Inspiraci hledáme nejčastěji v motoristickém světě 20. století. Expandujeme do oděvního světa a usilujeme o místo na slunci i tam. Myslím, že se od ostatních odlišujeme právě motocyklovou tematikou, která je nám tak blízká a kterou na našem trhu moc značek nemá. Rád bych byl originální ve zpracování právě motocyklového života. Určitě bych chtěl vyrábět doplňky pro ježdění na motocyklu. Moc rád bych přinesl něco nového a přišel s produktem, který chybí. Cíle to nejsou malé a začátky byly krušné. Celá značka vznikla z nadšení, snů a touhy. Postupně se transformovala do solidní firmy s dobrým jménem a jedinečným portfoliem. Celkem jsme už vystřídali od roku 2014 čtyři stanoviště. Prvním byla tátova garáž v Českém Krumlově, pak krásná dílna poblíž centra v Budějovicích. Pamatuji si, jak jsem vždy večer dílnu zametl, hodil na zem dvě palety, matraci a šel spát. Poté byla dílna v Praze na Braníku a nyní sídlíme kousek od Slapské přehrady ve vesničce Čím.‘‘

Zádrhele ovšem Matěje na cestě za snem nezastavily. Když si nevěděl rady nebo si nebyl jistý, řekl si: ‚Nepo*er se z toho.‘ a nějak si vždy poradil. Tutéž politiku zastává dodnes. Ač kolikrát prý chtěl vše hodit do šrotu a házel kladivem přes dílnu. Po 6 letech už to není sen, nýbrž realita, práce, zodpovědnost, závazek. Ale pro Matěje je to krásná snová realita. Kupředu ho pohání zpětná vazba od zákazníků i od lidí, kteří značku sledují a ač nemají stroj od nich, líbí se jim proces spolu prezentací. ‚‚Ti opravdu dokáží člověku dát pocit, že má křídla,‘‘ pochvaluje si Matěj. Mezi další jeho sny patří také BMW R100, Triumph z 50. let či Husquarna 250 Cross.

Matěje v práci pohání hlavně zpětná vazba

Motorky, žena, včelařina

Matěj tráví čas nejradši cestováním na motocyklu. Není sice profesionální závodník, ale do amatérské soutěže se vždy rád vrhne. V roce 2019 dokonce finalizoval svůj speciál pro závody Flat Track, jenže letos se na trať vlivem situace nedostal. Závody jej v každém případě ale baví, zvláště pak okruhy, které sice vypadají jednoduše, rázem však zjistíte, že to chce určitý um dostat motocykl do smyku a udržet se v něm. Mimo motorky si Matěj rád vyrazí s přáteli, se psem a od minulého léta dokonce včelaří.

Druhou láskou mladého podnikatele je jeho žena. Jaký panuje vztah mezi ní a stroji? ‚‚Mou krásnou ženu motocykly nějak extrémně neberou. Sem tam ji na něčem svezu, aby nezapomněla, o čem to je. Ale jinak ji do motocyklů netlačím. Před tím, než jsme se poznali, jsem měl vztah, kdy jsme oba jezdili. A jednoho dne se moje holka přede mnou v zatáčce vybourala. Nebylo to naštěstí nic hrozného, ale já jsem si uvědomil, že je to sice moc krásné, ale taky nebezpečné a někdy to nemusíš ani zavinit ty. Takže jsem vlastně rád, že moje žena není motocyklová fanatička a já mohu jezdit, aniž bych se o ni musel bát. Je taky pravda, že většinou mám minimálně jeden nepříjemný pád za sezónu.‘‘

Občas si Matěj i rád zazávodí

Gas & Oil a Girls Without Clothes

Co ale možná nevíte ani po přečtení řádků výše, je skutečnost, že spolumajitelem Gas & Oil je Martin Feix, majitel a zakladatel Girls Without Clothes. Jak k tomu došlo? Martin zkrátka miluje motorky a má čuch na lidi. Když se mu tedy jednoho dne zkřížily cesty právě s Matějem, slovo dalo slovo a dva mladí podnikatelé rozjeli business společně. Teď značky fungují v příjemném souladu. Matěj občas půjčí Martinovi motorku na focení, zatímco Martin pomáhá Matějově dílně růst.

GWC a Gas & Oil jsou sesterské značky

Na uskutečněné projekty i oblečení Gas & Oil se můžete podívat na webu a sledovat další cestu unikátní české díly pak na Facebooku nebo na Instagramu.